الواصلة
con·tem·po·ra·ne·ous·lyالتركية النطق
kıntempıreyniısliالنطق
/kənˌtempərˈānēəslē/ /kənˌtɛmpɜrˈeɪniːəsliː/
علم أصول الكلمات
[ k&n-"tem-p&-'rA-nE-&am ] (adjective.) circa 1656. From contemporaneous Latin contemporāneus con “together” + tempus “time”